Zahraniční cestopisy

Rozhodnutí, kam se vydáme, bylo ovlivněno loňským úspěšným výjezdem naší skupiny do Polska za použití „autovlaku“. Tento způsob dopravy šetří čas, námahu a v neposlední řadě i finance, takže ho využila i naše nová výprava.

Před časem jste si mohli v časopise přečíst o cestě na "fichtlech" do Chorvatska. Teď se podívejte na další cestu pincků, tentokrát do Monaka!

V MotoRoute č. 6/2009 jste si mohli přečíst cestopis ze Sicílie (str. 16-21). K tomuto článku se vztahuje i několik krátkých videí.

V Albánii jezdí spousta Mercedesů, od stařičkých rezavých rachotin až po nejnovější limuzíny. Mít Mercedes patří zkrátka k albánskému folklóru, stejně jako mít pušku a hromadu odpadků za barákem.

Černohorské pobřeží je krátké a dá se projet za pár hodin, ovšem pokud chcete něco vidět a pořádně si to prohlédnout, je lépe mu věnovat několik dní.

To, co si v následujících chvílích přečtete, je skoro originální přepis rukou psaného dokumentu, který jsem před téměř třiceti lety po motodovolené vyplodil.

Před Vašimi slovutnými zraky leží příběh skupiny motorkářů z Čech, zabloudivších až na daleký a nehostinný sever britských ostrovů, viděný subjektivním pohledem nejstaršího člena bandy.

Na začátku chci poznamenat, že tohle nebude detailní popis trasy a přírody atd. atd. (jak to ode mne někteří očekávají), spíš jen souhrn ryze subjektivních dojmů, pocitů a nálad, tak jak jsem to viděl a jak mi utkvěly v paměti.

Když jsem letos v létě poprvé zavítal na Ukrajinu, nevěděl jsem co mne čeká. Cestopisy na internetu a kusé informace od kolegů motorkářů nedokázaly dát ucelený obraz o této zemi. Když jsem posléze z Ukrajiny odjížděl, věděl jsem, že se tam chci a musím vrátit.

Ráno se budíme na neutrálním území. Vlevo je uzbecká hranice, vpravo tádžická hranice. Celní a pasové formality jsou za malou chvilinku odbavené a ani nic neplatíme.