Redakce MotoRoute, 21. 1. 2026
Transfăgărăšan (česky často Transfagarašan) je jednou z nejikoničtějších horských silnic Evropy a pro mnohé motorkáře je její projetí doslova povinností na seznamu přání cest světa.
Tato úchvatná cesta, oficiálně značená jako DN7C, spojuje historické regiony Valašska a Transylvánie a vine se serpentinami přes pohoří Fagaraš, nejvyšší část jihozápadních Karpat v Rumunsku.
Historie
Myšlenka silnice přes făgărašské hory se objevila už v 60. letech 20. století jako součást širších infrastrukturních plánů, zejména ve spojitosti s výstavbou přehrady Vidraru. Kvůli vysokým nákladům však byla stavba odložena. Ale po událostech roku 1968, kdy invaze sovětských vojsk do Československa zvýšila obavy rumunského režimu z možného útoku Sovětů přes Karpaty, padlo rozhodnutí vytvořit strategickou horskou silnici.
Stavba začala v prosinci 1969 a byla řízena přímo vojenskými jednotkami – inženýři z 1. pluku Ramnicu Vâlcea na jihu a z 52. pluku Alba Iulia na severu pracovali s civilními pracovníky na překonání extrémních výšek a terénu. Práce pokračovaly nepřetržitě v horském klimatu s větry, sněhem a ostrými výškovými rozdíly.
Oficiálně byla silnice otevřena 20. září 1974, když byla dokončena její hlavní trasa, ale úplné vyasfaltování trvalo až do roku 1980.
Náročnost projektu byla ohromující: během výstavby byly přesouvány miliony tun kamene, použito kolem 6000 tun dynamitu a vybudováno více než 833 mostů a 28 viaduktů. Tunely – nejznámější z nich je tunel Balea o délce 884 metrů – prorážely skálu ve výšce až 2040 m nad mořem.
Lidské oběti a památky
Stavba nebyla jen technicky náročná, ale i velice nebezpečná. Oficiální čísla uvádějí, že při pracích zemřelo asi 40 lidí, avšak neoficiální prameny i paměti účastníků hovoří o mnohem vyšších počtech.
Aby se uctila památka těch, kteří na stavbě pracovali a ztratili život, byly na klíčových místech postaveny pomníky, jako Brána ženistů (Poarta Genistilor) a Brána setkání (Poarta Întalnirii).
Technické parametry a scenérie pro motorkáře
Transfăgărăšan jako horská silnice osloví srdce každého motorkáře z několika důvodů:
- Délka trasy: Cca 90 km v nejvyšších partiích silnice (kde jsou serpentiny) – i když celá DN7C měří více než 150 km.
- Výška: Maximální nadmořská výška je 2042 m nad mořem, což z ní dělá druhou nejvyšší silnici v Rumunsku (první je Transalpina)
- Téměř 900 serpentin: Silnice se vine přes strmé svahy, tunely, viadukty a blízko skalních stěn, což dělá z jízdy opravdový zážitek.
- Výhledy: Od úchvatných panoramat făgărašských hor až po hluboká lesní údolí – ideální pro motorkářské foto zastávky.
- Pro milovníky asfaltu a zatáček je to hotový adrenalinový ráj: Směs technických pasáží, rychlosti, stoupání a prudkých zatáček, kde je každý kilometr výzvou. Ať už se jede pomalu kvůli krajině, nebo rychleji s ohledem na rytmus motoru, Transfăgărăšan je jízda, na kterou nezapomenete.
Praktické tipy pro motorkáře
Transfăgărăšan není otevřen celoročně – většinou je uzavřen od listopadu do června/července kvůli sněhu a lavinovým rizikům v nejvyšších partiích. To znamená, že ideální sezóna pro motorkáře je červenec až září, kdy máte pevný asfalt a slunce nad hlavou.
Silnice může být v sezóně rušná – turisté, auta, cyklisté i karavany dělají provoz pestřejší, takže bacha zejména o víkendech. Na druhou stranu, při správném plánování tu můžete najít chvíle klidu, ideální pro jízdu pod plynem i užívání si krásy rumunských Karpat.
Kultura a popularita
Díky své vizuální dramatičnosti se Transfăgărăšan proslavil i mediálně – známý britský televizní pořad Top Gear jej označil jako „nejkrásnější silnici na světě“, což sem přitáhlo motorkáře, autíčkáře i cestovatele všech typů.
Proč by měl každý motorkář vyrazit na Transfăgărăšan?
Transfăgărăšan není jen cesta. Je to kombinace historie, technického mistrovství a dechberoucí přírody, která dělá z každého průjezdu zážitek na celý život. Pro motorkáře je to svatý grál horských silnic – každá serpentina, každý výjezd a každý výhled stojí za to. Ať už sem jedete poprvé, nebo se vracíte znova, Transfăgărăšan vám nabídne vzrušení i pocit svobody, který se na dvou kolech těžko popisuje slovy.
Ale není jediný - Rumunsko nabízí skvělých motorkářských tras, ať už na silnici, nebo po šotolinách, mnohem víc.
